Možná to znáte: pondělní ráno, kafíčko, sledujete přibývající e-maily, ale místo elánu cítíte únavu. Čísla v Excelu před očima plavou, a i dobrý oběd vás nechává chladnými. Burnout není jen móda z amerických časopisů. V Česku to zažívá čím dál víc lidí, a přitom většina z nás signály ignoruje. Proč a hlavně – jak z toho ven?
Co je vyhoření – a proč právě v českých firmách hrozí častěji?
Vyhoření není jen dočasná únava nebo špatná nálada. Jde o dlouhodobý stav, kdy člověk ztrácí energii, motivaci a chuť dělat i to, co ho dřív bavilo. Je to tichý proces. V našich firmách k němu často přispívá mix faktorů: vysoké nároky, minimum zpětné vazby, obava říct si o pomoc a občas i ten známý český „nějak to zvládnem“ přístup.
Podle průzkumů burnout v ČR pociťuje až třetina zaměstnanců. Nejvíce hoří lidé v IT, zdravotnictví, na úřadech nebo v marketingu. Ale může se to stát komukoliv, a nezáleží na věku nebo pozici.
Jak poznat, že vám hrozí vyhoření?
- Probudíte se unavení, i když jste spali dost
- Vyhýbáte se kolegům, nevoláte známým
- Chyby v práci vám začínají být „jedno“
- Všechno děláte spíš automaticky, bez zájmu
- Drobnosti vás snadno vytočí
Jestli aspoň u tří bodů kývete hlavou, zpozorněte. Čím dřív bolavé signály vezmete vážně, tím lépe. Ze zkušenosti vím, že mnoho lidí čeká, až přijde „opravdový problém“ – ovšem pak už bývá cesta zpět mnohem těžší.
Krok za krokem: Jak (si) nastavit hranice a chránit si energii
Základ je jednoduchý: přiznat si, že jste člověk a ne stroj. Tady je několik postupů, které opravdu fungují nejen v korporátech, ale i v malých českých firmách:
- Řekněte si o zpětnou vazbu.
Nemusíte čekat na formální hodnocení. Jednoduchá otázka „Jak si zatím vedu?“ často zabrání domněnkám a nedorozuměním. - Naučte se říkat ne.
Vyřízení každé prosby kolegy není vaše povinnost. Není ostuda regulérně vysvětlit, že na další úkol nemáte kapacitu. - Odpojujte se po práci úplně.
Pokud vám zaměstnavatel píše večer, určete si pravidla (nebo zapněte letový režim na mobilu). Váš čas je váš. - Dělejte si malé radosti každý den.
Nevypadá to důležitě, ale čím náročnější období, tím víc pomáhá obyčejné posezení u kávy bez telefonu nebo desetiminutová procházka po okolí.
Co pomáhá českým týmům? Osobní zkušenost
Za roky v agenturách i nadnárodních firmách jsem si všiml, že nejlépe fungují tam, kde šéfové aktivně mluví o odpočinku. Není to „slabost“, ale investice. Když se pravidelně ptáte na pohodu v týmu (nejen na výkon!), lidé se méně stydí přiznat, že jsou přetížení. A hlavně – nebojte se krátkodobých dovolených, ani když vám práce hoří. Kdo si udržuje odstup, dožije se v práci víc než jen dalšího projektu.
Praktické rady do české reality
- Sledujte, co a kdy vás v práci těší, a zapisujte si to
- Nabouraný spánek je červená vlajka – řešte ho včas
- Povinně si nastavte alespoň jeden „den offline“ měsíčně
- Neváhejte využít benefitů jako firemní psycholog (pokud nabídka existuje, proč ji nevyužít?)
Na závěr – poslouchejte sebe víc než firemní statistiky
Krizí v práci se úplně vyhnout nedá. Co ale můžete změnit, je způsob, jak k nim přistupujete. Vyhoření nepřichází znenadání: signály tu jsou vždycky. Nebojte se na chvíli zastavit, říct si o pomoc nebo změnit rytmus. Váš život za to stojí víc než další výkaz v deadline.
Sdílejte své tipy a zkušenosti pod článkem – pomůžeme jeden druhému najít lepší cestu českým pracovním džunglí.
