Rostoucí účty za plyn a elektřinu? Tolik lidí v Česku sahá po nejrychlejších „lifehackách“ — a alobal patří mezi ně. Všiml jsem si, že tahle jednoduchá věc skutečně mění teplotu u radiátoru, ale není to černobílé.
Teď vysvětlím, kdy alobal funguje, kolik můžete realisticky ušetřit a jak to správně udělat doma v paneláku nebo starším cihlovém domě v Praze či Brně.
Proč to vůbec dává smysl
RADIÁTORY nevysílají jen horký vzduch — velká část tepla jde jako záření do studené zdi. Alobal nebo reflexní fólie část tohoto záření odrazí zpět do místnosti, takže méně tepla „mizí“ do zdi.
V mé praxi to vypadá jednoduše: chladná zeď = větší ztráta tepla. Odrazná vrstva tuto ztrátu sníží.
Jak to funguje v jedné větě
Aluminová plocha odráží část infračerveného záření z radiátoru → méně tepla ohřívá zeď → víc tepla zůstane v místnosti.
Kdy to funguje nejlépe (a kdy skoro vůbec)
- Největší efekt v bytech se špatně izolovanými venkovními stěnami (paneláky, staré cihlové domy).
- Menší efekt v dobře zateplených bytech nebo tam, kde radiátory topí primárně konvekcí.
- Funguje u ústředního topení i plynových radiátorů; u podlahového topení je prakticky bez efektu.
- Až 30 % úspory — to je extrémní maximum v ideálních podmínkách (tenká stěna, starý radiátor, velký podíl sálavého tepla). Reálně očekávejte 5–15 % u standardního bytu.
Co potřebujete koupit (česky a levně)
- Reflexní fólie za radiátor (hledat v Bauhausu, Hornbachu, OBI nebo na Alza/Mall).
- Levný alobal z obchodů jako Lidl/Kaufland — funguje, ale není ideální dlouhodobě.
- Mála lepící pásky, nůžky, metr a případně měřič povrchové teploty (snímač IR, cca pár stovek Kč).
- Cena: alobal pár desítek Kč, profesionální tepelná fólie 150–600 Kč podle rozměru.
Jak to udělat krok za krokem (rychlý lifehack)
- Změřte: změřte pokojovou teplotu a teplotu na zdi za radiátorem před instalací (dotykem nebo IR teploměrem).
- Připravte: vystřihněte fólii o 5–10 cm širší než radiátor.
- Připevněte: nalepte fólii lesklou stranou směrem k radiátoru na zeď za topením. Nelepte však přímo na radiátor ani na termostatický ventil.
- Nechte mezeru: ponechte 1 cm až 2 cm vzduchový otvor mezi fólií a radiátorem — konvekce musí fungovat.
- Sledujte: po týdnu znovu změřte teplotu na zdi a porovnejte účty. Zaokrouhleně: vyzkoušejte na jednom radiátoru, ne všude najednou.
Jedna nenápadná rada
Použití obyčejného alobalu je OK na zkoušku, ale raději investujte do fólie s fóliovanou pěnou (fodrin) — lépe přilne ke zdi a vydrží roky. V Česku ji koupíte v hobby marketech pod názvem „tepelná reflexní fólie“.
Co může jít špatně (a jak tomu předejít)
- Pokud fólii přilepíte přes ventil, může to zkreslit regulaci — nikdy to neblokujte.
- Vlhké zdi: pokud máte plíseň, fólie problém nevyřeší — nejdřív řešte vlhkost.
- Přehnané očekávání: nečekejte zázrak v dobře zateplených bytech.
- Bezpečnost: alobal není hořlavý, ale nepřidávejte ho do blízkosti elektrických topných těles.
Reálné čísla pro ČR — co jsem viděl
Testoval jsem v menším bytě v Brně: jeden radiátor s reflexní fólií snížil potřebu doplňování tepla o ~10 % během měsíce srovnání. Úspora v Kč závisí na tarifu — při průměrném topném období to mohou být stovky korun měsíčně, u horších zdí i tisíce.
Pro panelákové byty s tenkou venkovní zdí může být efekt vyšší; pro bytey v novostavbách téměř nulový.
Tipy, jak zvýšit účinek
- Udělejte to systémově: nejdřív fólie za radiátory na chladné vnější stěny, ne za vnitřními příčkami.
- Kombinujte s dobrým utěsněním oken a závěsy — součet malých kroků dělá velký efekt.
- Měřte a dokumentujte: jeden radiátor dnes, další za měsíc — uvidíte rozdíl v praxi.
Nejde o zázrak, ale o chytrý low-cost krok, který dává smysl vyzkoušet.
A teď vaše část: zkoušeli jste dát alobal za radiátor? Kolik jste ušetřili nebo co se pokazilo? Podělte se v komentářích — zajímá mě, jak to funguje v českých bytech od Ostravy po Prahu.
