V zimě se pokojové rostliny často nerozplývají před očima — umírají pomalu, tichounce a záhadně. Lidé mě volají, že zřejmě „něco se stalo“, ale nejčastější příčina je nudně jednoduchá a přehlížená. Nejde o mráz ani o škůdce. Jde o vodu — nebo přesněji o to, jak s ní v zimě zacházíte.
Největší chyba: zaléváte podle letního rozvrhu
V létě rostliny rychle pijí a vy jim to rádi dopřejete. V zimě ale většina pokojových druhů přechází do stavu klidového růstu: světla je méně, teplota klesá a metabolismy se zpomalí. Pokud jim stále dáváte stejné množství vody, kořeny stojí v mokru a začnou hnít.
- Nižší světlo = pomalejší růst = menší potřeba vody.
- Topné radiátory suší vzduch, ale neznamená to, že rostlina potřebuje víc vody — často jde spíš o stres.
- Studený parapet může rostlinu „ošokovat“ a voda v půdě se hůř odpařuje, což vede k přemokření.

Jak poznáte, že jde o přemokření (ne o sucho)
Mezi klasické znaky patří žluté listy, které padají bez zjevného poškození, měkké stonky, zápach zeminy nebo tmavé, mazlavé kořeny při vytažení z květináče. Zkuste jednoduchý test prstem: vložte prst do půdy až ke druhému článku — pokud je vlhká, nechte zalévání zatím. Investice do levného měřiče vlhkosti může ušetřit spoustu smutku.
Praktický zimní plán pro vaše rostliny
- Snižte frekvenci zalévání. Méně často, ale rozumně — nikdy nepřelévejte, když dno květináče stále drží vlhkost.
- Zkontrolujte drenáž. Ujistěte se, že květináč má díry a že podložka/obal neblokuje odtok.
- Stahujte se z chladných parapetů. Okna můžou být studená, zvlášť u starších střešních oken nebo oken bez dvojskel.
- Vyhněte se hnojivu. V zimě rostliny většinou nehnojte — podporujete růst, který nemá šanci.
- Zvyšte vlhkost cíleně. Misku s kamínky a vodou, společná koupelna s rozptýleným párem nebo malý zvlhčovač pomohou.
Co dělat, když už jsou kořeny napadené
Pokud je podezření na hnilobu, nejlepší je rychle jednat. Vyndejte rostlinu z květináče, případně odstraňte shnilé kořeny sterilními nůžkami, nechte pár hodin proschnout a přesaďte do čerstvé, propustné zeminy. Některé druhy (např. Zamioculcas, Sansevieria) lépe snášejí delší pauzy v zavlažování; jiným (Fikus, Monstera, filodendron) prospěje pečlivé prořezání a přísun světla na jaře.

Tipy z praxe — co dělám já
- V prosinci a lednu kontroluji vlhkost v kořeni místo povrchu půdy. Povrch může být suchý, zatímco uvnitř je bláto.
- Když přemisťuji rostliny z obchodů (IKEA, Hornbach nebo místní zahradnictví), nechávám je 2–3 dny v klidu a neomezím zalévání bez kontroly.
- Inventura koncem února — prořezávám suché konce a rozhýbávám půdu lehkým přihnojením až s prvním skutečným oteplením.
Závěr — malé změny, velký rozdíl
Rostliny neumí říct „pomoc“, ale reagují rychle na vaše chyby v zimním režimu. Když omezíte zalévání, zlepšíte drenáž, přemýšlíte o umístění a vlhkosti, udržíte většinu druhů v bezpečí a často jim pomůžete přežít až do jara. Není to žádná magie, jen pozorování a disciplína.
Máte svůj zimní rituál pro rostliny, nebo jste udělali podobnou chybu? Napište do komentářů, co zachránilo vaše zelené spolubydlící — rád se od vás poučím i já.









