Zamysleli jste se někdy nad tím, kolik informací říkáme, aniž bychom otevřeli ústa? Průměrný člověk přijímá až 70 % informací neverbálně – gesty, mimikou, držením těla. Přesto většina z nás bývá v „přečtení“ těchto signálů ztracena. Proč? Protože nikdy nikoho nenapadlo, že to je klíč nejen k práci, ale i k lepší komunikaci v běžném životě.
Za posledních deset let jsem zažil stovky rozhovorů, pracovních pohovorů i vyjednávání. Pokud je něco, co dokáže rozhodnout o úspěchu, pak je to schopnost číst neverbální jazyk. Ať už chcete pochopit kolegy, domluvit se s partnerem nebo rozpoznat upřímnost u obchodního jednání, mám pro vás pár tipů, bez kterých už nebudete chtít odcházet z domu.
Proč je neverbální komunikace tak důležitá?
Možná vás překvapí, že i drobné detaily nám podvědomě napovídají, co si o nás druhý myslí. Podle výzkumů tvoří slova jen zlomek sdělení – rozhodující je tón hlasu, postoj, pohled očí. S neverbální komunikací bojujeme i proto, že není „univerzální pravda“. Každý z nás má své zvyky i kulturní odlišnosti.
Z vlastní zkušenosti vím, že přehlížení těchto signálů často vede k nedorozumění. A naopak – pár správně přečtených gest vám otevře dveře tam, kde byste na slova čekali marně.
Nejčastější signály – a co ve skutečnosti znamenají
- Zkřížené ruce a nohy. Signál obrany, uzavřenosti nebo nesouhlasu. Málokdo si ve společnosti vědomě zkříží ruce, pokud je uvolněný a otevřený.
- Úsměv v očích. Upřímný smích zapojuje mimické svaly kolem očí. Pokud někdo „usmívá se jen ústy“, je jeho nadšení pravděpodobně hrané.
- Kopírování pohybů. Pokud si všimnete, že váš protějšek přebírá vaše tempo či gesta, je to známka souhlasu a sympatie.
- Vyhýbavý pohled nebo zíraní. Oční kontakt je zrcadlem našich emocí. Vyhýbání může značit nejistotu, ostych, nebo lež. Naopak upřené zíraní působí agresivně a vyhraňuje se vůči vám.
Dá se neverbální signály naučit číst?
Ano, ale chce to trénink a pozornost! Dobrou zprávou je, že už po pár dnech cíleného „pozorovatelského tréninku“ se vaše citlivost zvýší. Nehledejte zaručené návody – čtěte situaci v kontextu. Sledujte, jestli je řeč těla v souladu s tím, co slyšíte.
Osobně doporučuji začít u známých – sledujte své blízké v uvolněném prostředí doma, v kavárně nebo při běžném rozhovoru. Zkoumejte, co je pro ně typické, jak reagují v legraci, ve stresu nebo když jsou v rozpacích. Postupně si všimnete jemných nuancí, které vám předtím unikaly.
Praktické tipy: Jak využít „čtení“ v běžném životě
- Vědome sledujte nejen to, co ostatní říkají, ale i jak to říkají.
- Používejte neverbální komunikaci i k upevnění vlastního sdělení: otevřená gesta, jemný úsměv, přímý pohled.
- Nebojte se zpětné vazby: „Zdá se mi, že tě to netěší, mám pravdu?“
- Nezapomeňte, že i vaše neverbální signály vnímají ostatní – občas zkontrolujte vlastní držení těla a mimiku.
Kdy být opatrní?
Pozor na unáhlené závěry. I zkušený „čtenář“ se může splést – někdo zkříží ruce, protože je mu zima, a nervozní pohled může být signálem únavy po dlouhém dni. Vždy tedy hledejte souvislosti a buďte vnímaví ke komplexní situaci.
Závěr: S otevřenýma očima k lepší komunikaci
Schopnost číst neverbální signály vám otevře novou úroveň porozumění – nejen mezi lidmi, ale často i sami k sobě. Nezískáte tím „nadpřirozenou“ moc, ale praktickou dovednost, která v Česku často chybí. Zkuste si dnes při rozhovoru všímat detailů, které jste dříve přehlíželi. Napište do komentářů, co vás překvapilo nejvíc!
